Nástroje herecké interpretace
Možná vás překvapí, jak důležitým interpretačním nástrojem je tempo a práce s časem.
Na práci se změnou tempa si můžeme ukázat, jakým způsobem vytváříme významy při zkoušení divadelní inscenace. V následujícím cvičení nehrajte divadlo:-), jen sledujte změnu významu pomocí změny tempa akce. Takovému cvičení se někdy říká herecká etuda nebo herecký trénink.
Tempo
(...)Když procvičujeme TEMPO, nezaměřujeme se na to, co je akce, ale jak rychle či jak pomalu se akce odehrává. Soustřeďujeme pozornost na vědomí rychlosti. Při procvičování TEMPA je dobré zvolit jakoukoli akci (můžete natahovat paži, někomu mávat nebo otáčet hlavou) a experimentovat s různou rychlostí pohybu.
- Vyberte si nějakou akci s jasným začátkem a koncem.
- Zopakute ji několikrát. Ujistěte se, že její forma je přesná a opakovatelná.
- Proveďte akci ve středním tempu (pozn.jedná se o rychlost, ve které byste tuto akci přirozeně prováděli).
- Proveďte akci v rychlém tempu.
- Proveďte akci v pomalém tempu.
Uvědomujte si, jak změna tempa proměňuje význam fyzické akce. Sedím například u stolu a natáhnu pravou ruku, asi tak do vzdálenosti půl metru přes stůl. Potom vykonám stejnou akci rychle a pak pomalu. Jaká slovesa jsou spojena s akcí, která je sice stejná, ale je prováděna různou rychlostí? Střední tempo například implikuje slovesa dotknout se nebo dostat zpět, zatímco rychlé může implikovat popadnout nebo chránit a pomalé například svádět nebo plížit se. Podobně mě rychlé tempo činí zoufalým, pomalé ustrašeným a střední… vlastně nijakým.
(BOGART, Anne, LANDAU, Tina. Úhly pohledu. Překlad Jana Svobodová, Praha: Institut umění, Divadelní ústav, 2007, s.44)
Cílem aktivity je vyzkoušet si hereckou etudu a práci s tempem, a přemýšlet tak nad nejjemnější nuancí každého pohybového sdělení.
